(3) Píseň písní - 2-4. kapitola

17.03.2023

   Pokud někdo začíná odtud, prosím, aby si nejprve přečetl první dvě části včetně důležitého Úvodu k Písni písní, pak plynule pokračovat 1. částí a následně 2. částí, ve které začíná samotný rozbor této Písně. Stačí kliknout sem a začít. Pokud v rozborech čteme něco, co se dotýká našich bývalých skutků a my jsme v těchto věcech učinili potřebné kroky k nápravě, což znamená pokání, pak není důvod se znepokojovat. Kéž je to spíše k povzbuzení, než k nějakému pocitu nedostatečnosti. Všichni hřešíme, proto máme prostředníka, který naše minutí se cíle může přikrýt svou výkupní obětí. Stane se to tehdy, když se z toho poučíme a litujeme.


Pokračujme tedy druhou kapitolou, abychom porozuměli, proč je tato Píseň písní součástí Bible. Má osm kapitol. To znamená, že až v Čase Konce má být dáno porozumění.

.

Druhá kapitola

"Jsem pouhý šafrán z pobřežní pláně, lilie z nížin." (Píseň písní 2:1)

Duchovní Abišag ví, vzhledem k plánům, které nebeský Otec má, že je její jen bezvýznamnou částí, co do počtu těch, kteří mají být zachráněni. Je z pobřežní pláně, to znamená, že není součásti moře lidstva. Je oděna do duchovního šatu, který je podoben liliím. Je to odkaz na Jehošuův výrok, který čteme v Matoušovi 6. kapitole.

"Jako lilie mezi trnitým plevelem, taková je má družka mezi dcerami." (Píseň písní 2:2)

I těch pět rozvážných panen, družiček, i ty jsou oděny do nádherných duchovních šatů, připravených k účasti na Beránkově svatbě, ale jich není tolik, takže je těch 5 nerozumných zastiňuje svými duchovními trny falešných nauk a tradic. Bylo povoláno 10 panen, ale jen pět bylo moudrých a ty budou součástí svatební hostiny. Proto dcerami.

"Jako jabloň mezi lesními stromy, takový je můj milý mezi syny. Vášnivě jsem zatoužila po jeho stínu a usedla jsem tam, a jeho ovoce bylo sladké mému patru." (Píseň písní 2:3)

Strom je symbolem vysokého postavení. Les je přirovnáván k něčemu, co musí být spáleno, pokud se jedná o ty, kdo sebe sami vyvyšují. Jehošua je však jabloní, která do takového lesa nepatří. Jeho moudrost a porozumění je velmi chutné a sladké ovoce, dobré ovoce. Proto sám připodobňuje člověka k dobrému nebo špatnému stromu v Matoušovi 7. kapitole, který vydává svými skutky to své ovoce. Abišag touží po stínu a ovoci tohoto nejlepšího stromu, když pálí slunce krále Jihu, protože jeho kroky jsou ničemné.

"Uvedl mě do domu vína a jeho korouhví nade mnou byla láska." (Píseň písní 2:4)

Jehošua uvedl duchovní Abišag do svého domu, aby porozuměla Agape, Lásce založené na zásadách, které se nemění. Abišag si tuto Lásku uvědomuje na každém kroku svého duchovního života. Proč byla vyzkoušena, proč si musela projít tím, čím si prošla ve svém životě. Víno je zde také odkazem na symbol jeho vlastní krve, kterou za Abišag vylil. Protože musí být jako Pán Jehošua, ví, co krev ve spojení s věčným životem znamená a proč musí být opět vylita ve prospěch Velkého zástupu.

"Občerstvěte mě přece rozinkovými koláči, posilněte mě jablky; vždyť stůňu láskou." (Píseň písní 2:5)

Jehošuova přítomnost je v Čase Konce neviditelná, proto Abišag touží, aby jí byla projevena Agape od těch, kdo ji mají následovat, protože stůně, když vidí, že Agape je mezi bratry tak málo.

"Jeho levici mám pod hlavou; a jeho pravice ta mě objímá." (Píseň písní 2:6)

Když duchovní Abišag usíná každý večer na svém lůžku, je v její mysli ten, komu byla zasnoubena. Je to, jakoby mu ležela s jeho levou rukou blízko jeho srdce pod hlavou. Myslí a rozjímá také o Otci, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu, kterému se svěřuje a kterého prosí za své bratry a sestry, o moudrost a o vedení, jak naplnit Jeho vůli další den. Přitom ji objímá Jehošuova pravice, protože to činí v jeho jménu.

Není jako nedokonalý člověk, který přemýšlí a plánuje pro sebe. Agape jí to nedovoluje.

"Zavázala jsem vás přísahou, jeruzalémské dcery, při gazelách nebo při polních laních, abyste se nepokoušely probudit či vyburcovat ve mně lásku, dokud k tomu nebude nakloněna." (Píseň písní 2:7)

Kdy může Abišag o této své Lásce mluvit? Až tu budou ty rozumné družičky, které ji pochopí. Proto stále své vyjádření Lásky musí odkládat, dokud nepřijdou tyto dny. O tom je to, co činí nebeský Otec v čase těchto dní 15.3. až 19.3. (22-26. Adaru). Proto je v těchto dnech věnovaná pozornost této Písni.

"Zvuk mého milého! Pohleďte, to on přichází, šplhá po horách, po pahorcích skáče." (Píseň písní 2:8)

Na koho Abišag v tom přesně stanoveném období Času Konce poukazuje? Na svého milého. Na toho, jehož jméno není Je-sus, ale Jehošua, protože skáče po duchovních horách, které nám jej odhalují Micheáš 1:1-4; Izaiáš 2:1-3 a Malachiáš 1:1-7.

"Můj milý se podobá gazele anebo jelínkovi. Pohleďte, to on stojí za naší zdí, upřeně hledí okny, nahlíží mřížovím." (Píseň písní 2:9)

Abišag ví, že Pán Jehošua vše sleduje, jako by to byla okna do duše, protože zná srdce člověka.

"Můj milý odpověděl a řekl mi: Vstaň, ty moje družko, má krásná, a pojď odtud." (Píseň písní 2:10)

Co nás učí Pán Jehošua? Nejste částí tohoto světa. Přesně toto znamená pojď odtud a je to i ukryto v číslu verše. Je potřeba, aby Abišag vyšla ze světa, aby plně opustila jeho žádost a věnovala se jen a jen zájmům svého a Kristova Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha, protože přichází rok dobré vůle. Vždyť se toto stalo synové a dcery Nejvyššího!

"Pohleď, vždyť období dešťů minulo, liják přešel, odebral se pryč." (Píseň písní 2:11)

Jaké ještě porozumění Abišag potřebuješ?

"Po zemi se objevilo kvítí, nadešel pravý čas k prořezávání révy a v naší zemi je slyšet hlas hrdličky." (Píseň písní 2:12)

Nenastal čas k tomu, aby byla réva prořezána, aby každý nehodnotný strom byl podťat a vhozen do ohně? Co vy na to moudré panny? Budete naslouchat hlasu hrdličky?

"Fíkovník, ten nabyl zralou barvu pro své rané fíky; a révoví je v květu, vydalo aróma. Vstaň, pojď, družko moje, má krásná, a pojď odtud." (Píseň písní 2:13)

Opět je tu důležité číslo verše. Je potřeba skutečně vyjít ze Satanova světa. Duchovní Abišag následuje svého milého.

"Má holubičko v zátiších skalního útesu, na skrytém místě strmé cesty, ukaž mi svou postavu, dej mi slyšet svůj hlas, vždyť tvůj hlas je příjemný a tvá postava je půvabná." (Píseň písní 2:14)

Nastal čas prohlídky, nastal čas soudit Boží dům. Proč? Protože se musí ukázat, koho pro svého Syna nebeský Otec vyvolil. Má Pán Jehošua sličnou postavu? Pokud ano, jeho družka Abišag ji má sličnou právě jako on. Proč? Protože má mysl a srdce, které má samotný Pán Jehošua.

"Popadněte přece pro nás lišky, lištičky, které plení vinice, protože naše vinice jsou v květu." (Píseň písní 2:15)

Je potřeba oddělit plevel od zrna. Proč? Protože zhouba plevele v podobě vychytralých lišek chce zkazit Pánovu vinici.

"Můj milý je můj, a já jsem jeho. Pase mezi liliemi." (Píseň písní 2:16)

Kde pase Pán Jehošua v tomto Čase Konce? Mezi těmi, kdo plně důvěřují svému nebeskému Otci, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu, protože ví, že ten se o ně postará, protože jsou v jeho očích jako lilie, které sám obléká do nádherných duchovních šatů, proto je jejich krása víc, než Šalomounovo bohatství.

"Než zavane den a stíny uprchnou, obrať se, můj milý; buď jako gazela anebo jelínek na horách odloučení." (Píseň písní 2:17)

Buď se svou duchovní Abišag Pane Jehošuo, než přijde skutečný den, než se toto vše dokončí. Abišag je na Jehovově hoře a je odloučena. Pojďme tedy a vystupme na Jehovovu horu, k domu pravého Boha.


Třetí kapitola

"Za nocí jsem na svém lůžku hledala toho, koho si zamilovala má duše. Hledala jsem ho, ale nenalezla." (Píseň písní 3:1)

Ač je Pán Jehošua stále s Abišag, přesto při svých modlitbách je to jakoby jej nemohla nalézt, protože vidět jej uvidí až bude pozdvižena do vzduchu, kde se s ním setká po zaznění sedmé trubky.

"Nechte mě, prosím, vstát a procházet městem; na ulicích a veřejných prostranstvích mě nechte hledat toho, koho si zamilovala má duše. Hledala jsem ho, ale nenalezla." (Píseň písní 3:2)

Abišag čeká veřejná služba, přesto ten, s kým by toto chtěla sdílet, přesto s ní viditelně nebude. Ta služba bude plná radosti a Lásky Agape, plná zázraků, protože přijde pomocník. Pro pozorovatele to bude vypadat podobně, jako když milá hledá svého milého.

"Našli mě strážní, kteří procházeli město: Viděli jste toho, koho si zamilovala má duše?" (Píseň písní 3:3)

Kdo jsou ti strážní? Na koho Abišag narazí? Nejsou to ti, kdo znají Otce jménem, ale nenechali se jím vyučit? Ale k čemu povede jejich rozhovor?

"Sotva jsem od nich poodešla, již jsem nalezla toho, koho si zamilovala má duše. Popadla jsem ho a nepustila ho, dokud jsem ho neuvedla do domu své matky a do vnitřní místnosti té, která mnou byla těhotná." (Píseň písní 3:4)

Bude to hodně intenzivní. Proč nachází Abišag svého milého ihned po té, když poodstoupí? Protože se nesešla se strážnými v Jehošuově jménu. Nebyl uprostřed nich. Ale ihned, když poodejde kousek dál, pocítí silně jeho přítomnost.

"Zavázala jsem vás přísahou, jeruzalémské dcery, při gazelách nebo při polních laních, abyste se nepokoušely probudit či vyburcovat ve mně lásku, dokud k tomu nebude nakloněna." (Píseň písní 3:5)

Dokud nebyla Abišag v očích věrných panen pozvednuta, nebyl ten čas, aby o těchto věcech mohla vydat svědectví. Proč? Protože to musí učinit sám nebeský Otec svým svatým duchem. Dokud však nebyla zapečetěna, nemohlo toto nastat. Kolikrát se duchovní Abišag v životě na svých cestách setkala s těmi strážnými, kteří hlídají na své strážní věži to Velké duchovní město, ten Velký Babylon. Kolikrát zažila, že nechtějí pátrat celým srdcem, myslí a silou po samotném Panu Jehošuovi. Není to jejich milý. Tím, koho ve skutečnosti milují, jsou tělesní lidé, kteří se sami pasovali za nevěstu. Proto Beránka nevidí očima víry, pouze jen tak, jak jim to odhaluje tělesný zrak a pokrm toho zlého otroka.

"Co je to, co přichází z pustiny jako sloupy dýmu, navoněné myrhou a vonnou pryskyřicí, ano všelijakými kořennými prášky obchodníka?" (Píseň písní 3:6)

Nevidíme v pustině, na Ukrajinských polích, tyto sloupy dýmu? Jenž jsou navoněné jakoby myrhou a vonnou pryskyřicí, ano všelijakými kořennými léky obchodníka, sliby jenž oznamují lepší a spravedlivější svět. Svět míru a bezpečí. Není to vidět?!

"Pohleďte, je to jeho lehátko, to, které patří Šalomounovi. Okolo něho je šedesát silných mužů ze silných mužů Izraele, všichni vlastní meč, jsou vyučeni válčení, každý s mečem na stehně kvůli děsu za nocí." (Píseň písní 3:7,8)

Kde člověk uléhá, aby měl s někým duchovní poměr? Na duchovní lehátko. Komu patří? Novodobému Šalomounovi, králi Severu a ten jej posílá s těmi, kdo mají za této temné noci v ruce meč. Je jich symbolicky šedesát. Co nám to odhaluje? (6 a 0). Je to kvůli člověku a je to završení cyklu soupeření mezi králem Jihu a králem Severu.

"Jsou to nosítka, jež si král Šalomoun udělal z libanonských stromů." (Píseň písní 3:9)

Proč z libanonských cedrů? Protože to je nejušlechtilejší dřevo. Nosítko, které jej nese, je symbolem moudrosti, kterým koná svou službu a jde vstříc obrácenému člověku, aby mu nabídl společné lože.

"Jejich sloupky udělal ze stříbra, jejich opěry ze zlata. Jejich sedadlo je z vlny obarvené na červenofialovo, jejich vnitřek je láskyplně upraven jeruzalémskými dcerami." (Píseň písní 3:10)

Sloupky, neboli podpěry své moci, skryté poklady země, mu zajistily tuto moc a toto lůžko. Kdo mu jej měkce vystlal? Jeruzalémské dcery. Což není v jeho zemi mír mezi dcerami velkého Babylonu?

"Vyjděte a pohleďte, sionské dcery, na krále Šalomouna s věncem, který mu uvila jeho matka v den jeho svatby a v den, kdy se radovalo jeho srdce." (Píseň písní 3:11)

Což v něj nevkládají důvěru mnohé nerozumné družičky? Tak se dívejte, protože má pro vás překvapení. Proč? Protože ten věnec udělala jeho matka Bat-Šeba. Nedopustila se smilstva s jeho otcem Davidem? Není tou Bat-Šebou dnes Velký Babylon, matka nevěstek, která jej podporuje v jeho zemi?

Neraduje se dnešní Šalomoun, když vychází do chrámů této nevěstky s jejich představiteli? Pokud ano, pak pamatujme na to, co bylo příčinou ztroskotání skutečného Šalomouna na konci života.


Kapitola čtvrtá

"Pohleď, jsi krásná, družko moje. Pohleď, jsi krásná. Tvé oči jsou holubičí za tvým závojem. Tvé vlasy jsou jako stádo koz, které seskákaly z hornatého kraje Gileadu." (Píseň písní 4:1)

Pán Jehošua chválí duchovní Abišag, protože nepodlehla svodům Šalomouna. Proto ji přirovnává ke Gileadu, hornatému kraji, protože si našla útočiště u svého nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) Boha na jeho Svaté hoře.

"Tvé zuby jsou jako stádo čerstvě ostříhaných dospělých ovcí, které vyšly z koupele. Každá z nich rodí po dvou, a žádná z nich neztratila svá mláďata." (Píseň písní 4:2)

Z jejich úst vychází Pravda a porozumění, proto přirovnává její zuby k správně střižené ovci, která se pokřtila do jeho jména a tak se vykoupala v jeho krvi a je čistě umytá, aby mohla konat Otcovo dílo v čase roku dobré vůle od Nebeského Otce.

Ač se Satan velice snažil, aby ji připravil o duchovní děti, tak jak nám to odhaluje Zjevení 12. kapitola na konci, tak díky působení Otcova ducha se žádné z nich neztratilo, protože porozumělo, kdo je duchovní Abišag, kterou nebeský Otec vyvolil.

"Tvé rty jsou právě jako šarlatová nit, a tvá mluva je příjemná. Jako dílek granátového jablka jsou tvé spánky za závojem." (Píseň písní 4:3)

Šarlat je známkou urozenosti a moci, královského potomstva, ale její mluva není o tom, že touží panovat. Jejím ovocem je to, co dělá v skrytu, jakoby za závojem. O jejím dobrém ovoci vydávají svědectví jiní, protože je k tomu vede nebeský Otec, aby tak učinili.

"Tvá šíje je jako Davidova věž zbudovaná z vrstev kamene, na níž je zavěšeno tisíc štítů, všechny okrouhlé štíty silných mužů." (Píseň písní 4:4)

Ať se děje co se děje, její charakter se nemění, stejně jako se neměnil charakter Davida. Proto se neklaní a nesmilní s těmi duchovními vůdci Velkého Babylonu, protože je její krk chráněn podobně, jako chránili Davida, když se snažili jiní lapit jeho duši. Sama má v úctě svou hlavu, svého Krále, symbolického Davida, protože mu věrně sloužila na sklonku života.

"Tvé dva prsy jsou jako dvě mláďata, dvojčata gazely, která se pasou mezi liliemi." (Píseň písní 4:5)

Mezi dvěma prsy ženy je ukryto srdce. Srdce, které se pase mezi liliemi. Proč? Protože je to důvěra, jenž sebou přináší duchovní nádheru, kterou projevuje ke svému Stvořiteli. Má vše, co je potřebné, aby mohla konat svou službu. Nevybírá desátky, sám nebeský Otec ji dává vše, co sama potřebuje, dřív než o to sama poprosí v Jehošuově jménu.

"Než zavane den a stíny uprchnou, půjdu k hoře myrhy a k pahorku vonné pryskyřice." (Píseň písní 4:6)

Ano, duchovní Abišag se sytí na Jehovově hoře, kde je duchovní dům jejího Otce. Je součást chrámu, který není vystavěn rukama a její modlitby jsou okořeněny myrhou a vonnou pryskyřicí, kterou nachází v Písmu pod vedením Otcova ducha.

"Celá jsi krásná, družko moje, a není na tobě vada." (Píseň písní 4:7)

Protože toto vše činí, vnímá ji Pán Jehošua jako dokonalou.

"Z Libanonu se mnou, nevěsto, z Libanonu se mnou kéž přijdeš. Kéž sestoupíš z vrcholku Anti-Libanonu, z vrcholku Seniru, ano Hermonu, ze lvích doupat, z levhartích hor." (Píseň písní 4:8)

V Čase Konce, v tomto čase sestupuje nevěsta, aby sestoupila z míst, která jsou v odporu proti nebeskému Otci. Z vrcholků, kde je plevel, aby mohl být spálen les, jeho vzrostlé stromy. Přesně tak, jak se to má stát viz Matouš 22:7 a Zjevení 9:13-21.

"Rozbušila jsi mi srdce, má sestro, má nevěsto, rozbušila jsi mi srdce jedním svým okem, jedním přívěskem svého náhrdelníku." (Píseň písní 4:9)

Samotný Pán Jehošua je rozrušen, protože měl strach, zda nalezne při svém příchodu víru a jeho radostí buší srdce, když vidí, že se nedokonalý člověk dokáže takto obrátit, aby následoval jeho kroky.

"Jak krásné jsou tvé projevy něžnosti, má sestro, má nevěsto! O kolik lepší jsou tvé projevy něžnosti než víno, a aróma tvých olejů než všelijaké voňavky!" (Píseň písní 4:10)

Svět lidí se voní různými parfémy porozumění a oleji poznání, jen aby se maskovali, kým jsou uvnitř. Toto nemusí duchovní Abišag činit, přetvařovat se, proto nic z toho nepotřebuje. Nemusí lákat vínem duchovního smilstva, jako to činí duchovní prostitutky, anebo odpadlá Juda.

"Med z plástve ti neustále kane ze rtů, má nevěsto. Pod jazykem máš med a mléko, a aróma tvých oděvů je jako aróma Libanonu." (Píseň písní 4:11)

V tomto Satanově světě lidí jsou její výroky sladké, protože dávají naději. Poskytuje duchovní mléko, skrze které lze přejít na hutný duchovní pokrm. Představme si, že stojíme uprostřed lesa, jenž je tvořen 144 tisíci vzrostlými jehličnany, které uvolňují svou přirozenou vůni lesa. Duchovní Abišag je jako les Libanonu, který byl znám tím, že byl lesem toho nejkvalitnějšího dřeva.

"Zahrada uzavřená je má sestra, má nevěsta, zahrada uzavřená, zřídlo zapečetěné." (Píseň písní 4:12)

Aby mohla být duchovní Abišag takto představena i družičkám, které celým svým srdcem, myslí a silou touží po svém nebeském Otci, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu, musel ji uzavřít a zapečetit. Už nikdo další nevstoupí do její zahrady, protože je zapečetěna. Je zřídlem porozumění pro Novou píseň, kterou se dokáže naučit jen ona sama.

"Tvá kůže je ráj granátových jablek s nejvybranějšími plody, rostliny heny spolu s rostlinami nardu; nard a šafrán, třtina a skořice, spolu se všelijakými stromy s vonnou pryskyřicí, myrha a aloe, spolu se všemi nejjemnějšími voňavkami;" (Píseň písní 4:13,14)

Je připravena nést ovoce, aby byla vším pro Satanův ničemný svět pro rok Dobré vůle ze strany našeho Stvořitele, aby mohla shromáždit po odstranění plevele zbytek spravedlivých a také nespravedlivých. Období, kdy plevel pošlapával nádvoří chrámu, který není udělán rukama, tak toto období 42 měsíců končí.

Začal plevel pošlapávat nádvoří před 1. tišri 2020 (18.9.2020 po západu slunce)? Ano. Proto je ve Zjevení 11. kapitole pro olivovníky ustanoveno jiné časové období, které trvá 1260 dní a bude končit, až skončí rok dobré vůle. Proto se tyto dvě období překrývají. Není to tedy 2x 42 měsíců.

"zahradní zřídlo, studna čerstvé vody a proudy řinoucí se z Libanonu." (Píseň písní 4:15)

Činnost duchovní Abišag a jejich družek, které ji budou v dalších dnech následovat, ta se projeví po válce jako čerstvá pramenitá voda, která se na ně řine, protože přijde pomocník, kterého potřebujeme. Proto se musí už konečně někdo probudit.

"Probuď se, severní větře, a vejdi, jižní větře. Věj na mou zahradu. Ať se řinou její voňavky. Ať můj milý vejde do své zahrady a jí její nejvybranější plody." (Píseň písní 4:16)

Musí se konečně střetnout Jih se Severem. Bude to jako vítr, uvolněné čtyři větry, aby se mohl Pán Jehošua postavit do jejího středu.

Zda je toto porozumění od nebeského Otce, JeHoVaH (Jehovy) vojsk, na to se ptejme Jeho, ve jménu Pána Jehošuy. Pokud nám to potvrdí, vzdejme jim čest a chválu, abychom měli podíl na všech těchto věcech. Pokud nám to nepotvrdí, nenaslouchejte a nečtěte dál. Byla by to přece jen lidská moudrost, která je k ničemu.

Ať se vše děje k jejich chvále a slávě. Chvalme J-ah a chvalme Beránka, který nás koupil ze světa svou drahocennou krví. Pokoj nám všem a nezapomínejme odpouštět svým bližním, jako bylo odpuštěno dokonale i nám.

Pán s námi Váš bratr a Pánův otrok Igi.

Igor Zemánek
izbible@seznam.cz

článek k dispozici na mateřském webu zde

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky